Kateřina na blátě, Vánoce na ledě
Kateřina Alexandrijská, jak se původně hrdinka jmenovala, byla egyptskou princeznou, krásnou, velmi bohatou a velmi chytrou, a také byla křesťankou. K víře dovedla mnoho lidí, jen vládce východořímské říše ne.
Císař Maximus Daia uchvácen její krásou ji chtěl pojmout za ženu, ale jí se nelíbilo jeho bezbožné chování, a protože on nechtěl změnit víru, jeho nabídku k sňatku odmítla, což jej Maxima nesmírně dopálilo. Nechal tedy Kateřinu uvěznit a mučit. Když ji měli napínat na kolo, sotva ji připoutali se rozpadlo. Rozběsněný císař ji nechal tedy utít hlavu. Zemřela právě 25.11. roku 307 našeho letopočtu. Od toho data se slaví svátek Kateřiny dvacátého pátého listopadu.
Za císaře Justinina I. (527-565) byl nad jejím hrobem na Sinaji vystavěn světoznámý klášter stejného jména.
S historií svaté Kateřiny je spjatá i česká historie. V den jejího svátku zvítězil Karel IV. Nad italskými spiklenci pod hradem San Felice, ležícího severozápadně o Modeny. O dvacet let později v roce 1355 byl Karel Iv., opětně na den svaté Kateřiny, zachráněn při spiknutí v Pise, a proto na její počest nechává na Karlštejně zbudovat nádhernou kapli a v Praze zakládá klášter augustiniánek s kostelem svaté Kateřiny.
Svatá Kateřina je patronkou panen, učenců, studentů, kolářů a několika dalších řemeslných profesí, tiskařů, ochraňuje úrodu, pomáhá při migréně a nemocech jazyka a také při hledání utonulých.
Jejími atributy, s nimiž je často umělecky ztvárňována, jsou kolo (na němž byla mučena), kniha (symbol učenosti), koruna a palmová ratolest.
Pozor! Nepleťte si ji s Kateřineou Sienskou, taktéž křesťanskou intelektuálkou, avšak žijící o mnoho staletí později. Navíc méně populární než-li Kateřina Alexandrijská.
S datumem pětadvacátého listopadu se krom oslavy Kateřiny alexandrijské slavilo i něco jiného.
V tento den čeledínové i děvečky dostávali výplatu, mohli se vzdávat služby nebo naopak uzavřít novou smlouvu.
Navečer poté se rozproudily nejbujnější kateřinské oslavy. Bylo to naposledy před příchodem adventu, kdy si lidé mohli ještě užít veselí. Ten večer se tedy scházeli na taneční veselici,kde platilo pro ten večer ženské právo, což znamenalo, že k tanci vyzývala žena, zároveň se však staraly i o občerstvení a platily hudbu. Muži se ke slovu dostali až o půlnoci. Často se tančilo až do bílého rána, kdy začínal již advent, půst, zákaz tance, zpěvu i zábav.
Pranostiky vážící se k datumu svátku Kateřiny:
Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora škrobí.
Smeká-li se husa na svatou Kateřinu po led, chodí o Vánocích po blátě.
Svatá Kateřina strčí housle do komína.
Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
Svatá Kateřina přichází bíle oděna.
Je-li Kačenka nemocná, bývá Barborka naškrobená.
Když Kateřina po ledě chodívá, Eva potom blátem oplývá.
Den Kateřiny povětří ledna předpovídal.
Ať už bylo jakkoliv, dodržovali naši dědové a bábi v ten den přísný zákaz práce se vším, co má kola, tj. mlýny, povozy, trakař,či kolovrat.
Tak doufám, že to dnešní noc pořádně roztočíte a svatou Kateřinu pořádně oslavíte.