women

I když se zdá, že vánoční mánie už vypukla již před měsícem. Ve skutečnosti ten pravý vánoční čas vypukne až nyní v neděli.

Inu ano, začne nám advent. Slovo advent již dávno ztratilo původní význam, kdy se vše zklidňovalo, chystalo a hlavně těšilo na Vánoce.

Momentálně spíš znamená krapet hrůzostrašný termín a shon, abychom to všechno stihli, uklidit, vysmejčit, napéct, možná i vymalovat nebo aspoň okna, vyzdobit a nazdobit, nakoupit tunu jídla,jako by jsme měli umřít a nezapomenout na to hlavní: nakoupit milióny dárků, které nás dostanou až na rejstřík dlužníků. Nic moc, že?

Umíme si ještě vůbec svátky užít? Někteří jistě ano, ale přesto si myslím, že i pro Vás bude článek o tom, jak to ve skutečnosti bylo, přínosný. Kdo ví, třeba v něm opětně naleznete poněkud zaprášené kouzlo Vánoc.

Advent je sice obdobím těšením se na Vánoce, krom toho je  však i velkým očekáváním na narození Ježíše Krista (trvající od první adventní neděle do šestnáctého prosince) a v druhé části ( běžící od sedmnáctého prosince do dvacátého čtvrtého prosince), dokonce příchod krále. Tato doba ve skutečnosti představovala dobu postní, svědomitě dodržovanou mezi jedenáctým listopadem až šestým lednem, na nějž připadalo narození Ježíše Krista (podle dřívějšího kalendáře).

Advent začíná rok co rok první adventní nedělí v rozmezí mezi dvacátým sedmým listopadem a třetím prosincem, končí západem slunce na Štědrý večer.

Původně advent trval šest týdnů, papež  Řehoř Veliký je však zkrátil o dva týdny a od těch dob se slaví pouze čtyři týdny (slavil se od patnáctého listopadu).

Advent provází adventní věnec, kalendář a rotáty.

Adventní věnec

Jeden z nejvýznamnějších symbolů blížících se Vánoc. Jeho základ tvoří smrk,  jedle, borovice, tis, či túje připevněné na slaměný nebo polystyrénový kruh, který se dále zdobí nejrůznějšími materiály, ale pozor všechno by mělo být spjato s přírodou, žádná umělost, co se týče materiálu i barev.

Byť dříve jej zdobily fialové svíce, přičemž fialovou zrovna v přírodě často neuvidíte, obzvlášť v zimě. Tato barva však nejspíše více souvisela s kněžskými rouchy než-li s přírodou. Jenomže fialové doplňky byly tehdy velice vzácným a drahým artiklem a tak se není čemu divit, že si lidé poradili a použili barvu jinou, dostupnou a hlavně levnou.

Červená již pak neodmyslitelně k Vánocům přilnula a vytrvala dodnes.

Věnec měl původně dvacet čtyři svící, ne pouze čtyři. Dnes každou neděli rozsvítíme symbolicky jednu svíci.

Adventní věnec je dnes spíše ozdobou, než-li duchovní potravou, zpříjemňuje a navozuje vánoční náladu. Dříve jste však věnec nenašli jen na stole, věšel se i na zeď, pod strop, pod lustr a právě z toho možná vyšlo dnešní věšení věnců na vstupní dveře, kde zdraví hosty.

Adventní kalendář

Je omylem jej přibalovat k Mikulášské nadílce, již tak přicházíme o pět okýnek.

I kdybychom jej začali rozbalovat od prvního prosince, příliš bychom si nepolepšili. Skutečný adventní kalendář totiž doprovází reálný advent, odpočítává dny chybějící do Štědrého dne, a ten propuká, jak jsem se již zmínila okolo sedmadvacátého listopadu. Okénka by tedy správně neměly začínat jedničkou, ale úplně jiným datumem.

Rotáty

Jde o českou specialitu. Česko vlastní velké množství kvalitních a krásných Rottů, adventních písní, zpívaných při ranních mariánských trzích.

Kostely celý advent doprovází fialová, podle kněžského roucha, krom třetí adventní neděle zvané Gaudete, kdy jej